Alan je ranní ptáče i na dovolený. A tak už jsme v půl šesté strašili v kuchyni a před sedmou vyráželi na cestu. A vlastně jen díky tomu jsme dneska aspoň něco stihli, protože v poledne začal šílený slejvák, který má trvat až do zítřejšího rána.

Dneska byla v plánu návštěva nové Small Batch pražírny. Je to trochu škoda, protože když jsme tady bydleli, pracoval T v pražírně, která by byla jen pět minut cesty od místa, kde teď bydlíme. Jenže před měsícem se přestěhovala. A cesta nám tak trvala víc jak hodinu. Ale Alan se aspoň prospal (v kočárku, který máme půjčený, se mu spí úplně skvěle!) a my jsme viděli i úplně nové části Brightonu, respektive jeho okolí.

Nicméně nová pražírna stála za to. Kluci se opravdu vyřádili, a vytvořili nádherný designový prostor, kam je radost chodit. A pro nás to samozřejmě byl zážitek nejen z architektonického hlediska – viděli jsme naše kamarády po víc než roce a půl! A štěstí nám přálo, potkali jsme téměř všechny, koho jsme potkat chtěli.

Odpoledne už se nikam jít nedalo, jen cesta na nákup nás stála promočené boty a kalhoty, ale zítra by se snad i to počasí mělo umoudřit a budeme tak moci vyrazit do toho pravého Brightonu…

Ani mi tady ten déšť vlastně tolik nevadí. Prostě to k Anglii patří. A Alánkovi se cesta do obchodu s perfektně padnoucí pláštěnkou moc líbila – doma nikdy ve větším dešti ven nechodíme, tak si užíval to bubnování hezky ze sucha a pak ručičkou mlátil do pláštěnky a sledoval pohybující se kapky. Tolik zážitků!