Alánkovi jsme jako asi tříměsíčnímu miminku pořídili houpačku Hojdavak. Dlouho jsem si to tehdy rozmýšlela, přeci jen úplně levná nebyla a já jsem se bála, že se mu v ní nebude líbit. Pozitivní ohlasy mne ale nakonec udolaly a bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsme udělali. Alan v ní dokázal usnout, takže jsem si mohla odskočit a na chvíli ulevit svým zádům – jinak totiž usínal jedině v šátku. Taky se díky ní prodloužila délka spánku ze 30 minut na hodinu a půl! (Pokračování textu…)

Když nám loni na podzim přišly fotky od naší nejmilovanější fotografky Bětky, těšila jsem se, jak si jimi vyzdobíme ložnici. Jenže pak jsem několik měsíců přemýšlela nad tím, jak to udělat nejlépe, jaké fotky vybrat, jestli je nechat zarámovat, v jakém formátu atd. A pořád jsem nebyla spokojená. (Pokračování textu…)

Onehdy jsem vedla rozhovor s jednou kamarádkou látkařkou a zarazila jsem se, když říkala, jak v noci přebalovala a pak už jí rošťanda neusnula… Přebalovala? V noci? Proč? … ptala jsem se, načež jsem zjistila, že nezná noční plenky! (Pokračování textu…)

Do nás už nějakou dobu sleduje, dobře ví, že používáme látkovky. Rozhodla jsem se tak už v těhotenství a s trochou vůle nám to vydrželo. Dlouho jsem ale sháněla nějaké kvalitní a šetrné jednorázovky na cestování. A to nejen na delší cesty, například do zahraničí, ale i na ty kratší – do města, do školy, na chalupu. Je to totiž mnohem jednodušší, a často jediné řešení. A konečně jsem je našla a už nemusím dělat další kompromisy…. s Alánkem jsme totiž otestovali české jednorázovky Kolorky. (Pokračování textu…)

Alánek našel pod stromečkem knih hned několik, oblíbil si zatím nejvíc tři. Dvě z nich jsou dost podobné, o těch bude dnešní post, o té třetí zase někdy příště :)) Obecně knihy miluje – a za to jsem strašně šťastná, čteme doslova několik hodin denně. Tedy, čteme… Alan má zatím nejradši prohlížet si obrázky. Ukazuje na všechno co vidí a my mu říkáme, co to je, nebo si vymyšlíme svoje vlastní příběhy. (Pokračování textu…)

Slíbila jsem Vám článek s tipy na ekologické balení dárků – tak tady je. Nesnáším pestrobarevné balící papíry, ani ty s kýčovitou vánoční tematikou. Jsou drahé, hned se vyhodí a je to prostě škoda. A tak jsem koupila tuhle obrovskou roli recyklovaného papíru v obalových materiálech, která mi bohatě vystačí na všechny Vánoce, narozeniny a další oslavy tak na deset let dopředu. A to stála 100,- Kč! (Pokračování textu…)

Boží. Jako ostatně vždy. Nádherné věci, že se člověku chce vyloupit ta banka za rohem… a strašný nával. Ale stojí to za to. Slova nestačí, tak pár fotek… (Pokračování textu…)

Psala jsem o ní už několikrát, dlouho jsme po ní všichni toužili. A pak přišla. A my byli tak nadšení, že z původního dárku pod stromeček se stal dárek jen tak.  (Pokračování textu…)

Do festivalu Mini zbývá už jen pár dnů, a tak jsem si poctivě prošla všechny letošní prodávající a udělala si takový malý seznam, na koho a na co se určitě nesmím zapomenout podívat. Krom mých oblíbených stálic jako je Mimijo, Duomamas, Chytrá opička nebo třeba Kitchenette jsem si vyhlídla i pro mě nové značky.  (Pokračování textu…)

Strašně to letí, ani se mi nechce věřit, jak moc. A tak se blíží další festival Mini. Tak moc se těším – bude to pro mě krásná forma prokrastinace a Alánkovi tam nakoupím poslední věci pod stromeček… (Pokračování textu…)