Alánkovi jsem četla pohádky už když byl v bříšku. Možná i díky tomu knížky miluje, možná to má po mně.. každopádně mám doma malého čtenáře. A jsem za to strašně vděčná.

Už od nějakých tří měsíců jsem mu každý den aspoň na pár minut četla nějaké obrázkové knížky. Vím, že tomu ještě vůbec nerozuměl, ale brala jsem to tehdy jako zpestření těch dlouhých dnů plných kojení a přebalování. A Alan si na to tak zvyknul, že jsme si tenhle rituál zachovali. Dneska už si knížku sám přinese a nadšeně si nechá přečíst téměř cokoli.

Máme proto knížek už poměrně dost. Od těch nejjednodušších obrázkových leporel, přes krtečka, po klasické pohádky typu Karkulky nebo Perníkové chaloupky. Některé z nich ale vedou víc než jiné, tak třeba někoho inspirujeme 🙂

Duo Michal Černík a Rudolf Lukeš už asi ani nemusím představovat, jejich knížky jsou nádherné, barevné a čtivé. Jen si člověk musí dávat opravdu pozor, aby je děti nezničily.

Moc se nám líbí taky knížky od Rozmar Kopecké – pro ty nejmenší je skvělá třeba tahle říkanková, s krásnými verši a roztomilými malbami.

Obrázkové příběhy podle ročních období jsou moje úplně nejoblíbenější. Člověk si totiž může navymýšlet spousty příběhů, i já tam pokaždé objevím něco nového. My máme zatím jenom Léto, ale už se těším, až pořídíme i ty ostatní.

A nakonec jeden poklad. Jarabáčkovy pohádky mi četla moje prababička, když jsem byla malá. Milovala jsem je. A to hlavně pohádku o babičce Voršilce a zlatém preclíku. Jsou velmi staré a málo známé, přitom tak nádherné. Sehnala jsem je se štěstím v jednom antikvariátu a těším se, až bude Alánek větší a budeme si je číst před spaním. Takže jestli sháníte neoposlouchané pohádky pro starší děti, určitě se poohlédněte po těchto 🙂