Od rána je celý náš den trochu zatížený čekáním na telefonát ze servisu. Už jsme ale nechtěli ztrácet další dny, když jsme sem tak pracně dojeli… a tak jsme vyrazili na vlastní pěst místním autobusem do Vietri na pláž. A to byla teprve ta pravá Itálie!

Autobus měl totiž jet až k moři, ale v půlce cesty si jedna starší Italka (samozřejmě nemluvící anglicky) všimla, že máme s sebou slunečník a upozornila řidiče, že pravděpodobně jedeme na pláž. Ten nám pak lámanou angličtinou vysvětlil, že na pláž teda rozhodně nejede a vysadil nás někde v kopci. A tak jsme se vydali pěšky dolů a asi po půl hodině jsme se konečně dostali k moři. Hurá!

Alánek si krásně hrál na břehu, pak se dokonce nechal i vykoupat, což bylo super. Nakonec jsme si dali zmrzlinu a nechali se autobusem odvézt do centra města. A musím říct, že mě moc mile překvapilo. Vyrábějí tady krásně malované keramické doplňky, které jsou taky všude v ulicích, tak je to všechno takové živější…

Nakonec nám ze servisu zavolali až odpoledne, když už jsme byli zpátky doma. A nebyly to dobré zprávy… Auto by sice měli do zítra opravit, ale bude to stát 650 euro!!! To je ještě vyšší cena, než cena celé naší dovolené včetně jídla! No, horší to snad ani být nemohlo.. Ale vlastně mohlo – pořád si říkám, že nejdůležitější je, že jsme všichni ok, zdraví a v pohodě.. Je to nakonec pořád jen auto. Bohužel, tolik peněz nemáme, ale naštěstí máme v rodině lidi, kteří nám vždy pomůžou a díky kterým zvládneme nakonec snad i tohle. Teď jen doufám, že to opravdu budou mít hotové zítra a budeme se moct alespoň částečně vrátit k našemu původnímu plánu…