Porod vol. 2
Alánek se narodil přesně na termín, neměla jsem tehdy žádné poslíčky, respektive nikdy to nebylo nic silného, ani pravidelného, a až den před jeho narozením začaly pravidelné stahy, které se postupně zkracovaly a zkracovaly, až z toho byl porod, o němž si můžete přečíst tady (klik) 🙂 číst více…
O mateřství
Už dlouho jsem nepsala žádné větší zamyšlení, možná proto, že je často píšu k fotkám na Instagram, a to mi vlastně tak nějak stačí. Poslední dobou ale přemýšlím nad tím, co pro mě znamená mít rodinu, děti, manžela a vůbec tenhle svůj malý svět, a mám potřebu se trochu rozepsat. číst více…
Když dojdou síly
Těhotenství je krásné a já si ho fakt užívám. Ale občas je toho prostě moc. Povinnosti, doma malý rarášek, který ze všeho nejradši dělá přesně to, co nechci, aby dělal, rostoucí břicho a ubývající energie. A do toho třeba celodenní akce v dešti. číst více…
Jak jsme přestali kojit
Kojení je – aspoň pro mě – dost rozporuplná záležitost. Nikdy jsem si totiž nebyla schopná představit, kolik bolesti, strachu, úzkosti a dalších negativ může přinášet. Vždycky mi to přišlo jako něco úplně přirozeného, normálního a krásného. číst více…
Budeme čtyři!
Jsou to přesně dva měsíce, co jsem tady nebyla. A za ty dva měsíce se toho stalo tolik, že vůbec nevím, kde začít. Chvíli po Alánkově narozeninové oslavě jsem zjistila, že jsem těhotná. Nadšení mi ale vydrželo asi týden, a pak přišel stejný průbeh, jako minule – celodenní nevolnosti, nechutenství, obrovská únava, ztráta energie, motivace, čehokoli… číst více…
Dvouleťák aneb co mi přineslo mateřství
Alánek v sobotu oslavil svoje druhé narozeniny. Oslavil je tedy hlavně už před týdnem, kdy jsme měli rodinnou oslavu. Teď jsme to pojali komorně, nicméně Alánek si to užil taky. A to je nejdůležitější. číst více…
Můj cíl je být šťastná
Vždycky jsem měla nějaký životní cíl. Něco, čeho jsem v budoucnu chtěla dosáhnout, k čemu jsem se upínala a co mě motivovalo. Nejdřív to bylo stát se mistryní republiky v Kickboxu, potom dostat se na vysokou, stát se novinářkou a psát ideálně do Lidovek. číst více…
Dítě na prvním místě (a nebo posledním?)
Každá mamá mi dá nejspíš za pravdu, když napíšu, že láska k dítěti je naprosto bezmezná a že udělat pro svoje děti první poslední je prostě samozřejmost. Znamená to ale postavit zájmy dítěte na první místo? Tedy i před svoje vlastní? číst více…
Na rande
V prvních týdnech a měsících po Alanově narození jsem častrokrát měla pocit, že už nikdy nebudu sama. Že už nikdy nepůjdeme s T společně do kina, divadla nebo na kafe, že prostě skončilo období MY DVA a začalo období MY TŘI. číst více…
Všechno je to v naší hlavě
Nedávno vyšel na netu článek s cestovatelkou, kterou nezastavilo v prozkoumávání různých částí světa ani mateřství. S malinkým miminkem se vydávala i do tzv. zapovězených zemí – Afriky, Asie, Jižní Ameriky a prostě cestovala dál jako by se nechumelilo. Z diskuze pod článkem jsem měla těžkou hlavu ještě několik dnů poté…