O stolování

Alan miluje jídlo. Díky Bohu! Už od prvních příkrmů chtěl víc a víc, ničeho se neštítí a jediné, co nechtěl po prvním soustu už dál zkoušet, byl ananas. A to se mu vůbec nedivím. U dědy ochutnával sušené krevety, ústřice, šneky či další gastronomické speciality, za které by se nemusel stydět ani pravý fajnšmekr. Všechno do sebe s chutí ládoval, doplňoval to svým již tradičním ňam ňam a zakončil společenským říhnutím. Vždycky. Jediný problém je, že nechce jíst sám. číst více…

Žádný režim nechceme! Ale…

Režim. Slovo které nedá spát snad žádné novopečené mamince. Zavádět režim? Nebo ne? A co to vlastně režím je? V chytrých knížkách o mateřství se dozvíte, že bez režimu malé miminko nemůže fungovat. Já jsem ale byla zásadně proti. číst více…

Mami, věnuj se mi!

Posledních pár týdnů pro nás bylo dost atypických. Neměla jsem školu, a kvůli zkouškám a nemocím jsme byli prakticky pořád jenom doma (když nepočítám procházky po okolí). A hrozně jsme si to užívali – najednou byl na všechno čas, všechno jsem stíhala, doma uklizeno, nakoupeno, navařeno, napečeno. Přesně kvůli tomuhle jsem se těšila na zimu. číst více…

Všechno má svou příčinu

Alan se už téměř dva týdny chová trochu jinak než dřív. Jasně, u dětí se všechno mění rychle obecně, ale tohle bylo takové jiné.. nápadnější. Byl ukňouraný, pořád chtěl být u prsa, špatně spal. V noci se budil třeba desetkrát, a když už spal, potřeboval mít aspoň neustále prso v puse. číst více…

Všechno má svůj pravý čas

Dva obrovské milníky ve dvou týdnech. Ani se mi nechce tomu věřit. Před týdnem vyrostl Alanovi první zub, a hned pár dnů na to začal sám chodit na nočník. A já trochu lituju, že jsem mu nezaložila takové to milníkové album – jsem na něj teď tak pyšná, že bych poctivě zapisovala každý bobek 😀 číst více…

Mít vlastní tempo (aneb zuby!!!)

Tak jsme se přeci jen dočkali. Alanovi se včera začal prořezávat první zub. A ačkoli jsem to čekala téměř o rok dříve a byli jsme všude za exoty, že v 16 měsících ještě nemá Alan ani jeden zub, vlastně je to úplně jedno… číst více…

Přestaň, nesmíš, nedělej

Začíná nám doma docela náročné období. Alan už totiž není žádné miminko, a tak pomalu ale jistě končí doba, kdy vůbec nerozuměl tomu, co mu říkáme, potřeboval jen pochovat, přebalit a nakojit a ke štěstí mu stačila trocha pozornosti. Teď přichází doba, kdy musím začít vychovávat. číst více…

Letadlem s ročním miminem

Přiznám se dopředu, že jsem se letu s Alánkem docela bála. Občas má totiž chvíle, kdy nevydrží na jednom místě a chce se plazit, chodit, prostě objevovat svět po svém. Děsila jsem se toho, že strávíme celý let procházením v uličce a vzlet/přílet okořeníme hysterickým řevem. číst více…

První krůčky!

Tak je to tady. První krůčky. Teda, první.. Alan obchází nábytek už od desátého měsíce. Asi před měsícem pak začal stát sám, do chůze se ale nikdy neodvážil. Až před týdnem udělal krok či dva a pak šel zase na kolena.
číst více…

Hazard se zdravím nebo jen objevování světa?

Nedávno mne kamarádka přivedla na zajímavé téma – co ještě dítěti dovolit při jeho objevování světa a kde začíná hranice případného nebezpečí? Sama jsem nad tím do té doby vůbec nepřemýšlela a řídila jsem se vlastně jen svou intuicí. číst více…