One Day One Life
Ze života mladé mámyS dítětem se má sedět doma na …

Možná je to tím, že jsem mladá, nebo mojí povahou, ale už od začátku jsem věděla, že budu i během „mateřské“ aktivní. Potřebuju a chci dodělat školu. číst více…
Alánek 3-6 měsíců

Je to neuvěřitelné, ale Alánek včera začal svůj sedmý měsíc. To znamená půlka roku za námi. Vůbec se mi nechce věřit, jak hrozně rychle to uteklo. Ne nadarmo se říká, že nejlépe je to vidět právě na dětech. Děti se totiž mění v podstatě každý den, a tak to, co bylo včera, je dneska úplně jinak.
Iluze dokonalosti

Žijeme v hrozně divném světě. Virtuální realita obklopuje celý náš život a snaží se nás obalamutit, že je to vlastně ta pravá realita. A jinak tomu není ani co se dětí týká. číst více…
Už nejsme jenom dva

Jediná naše společná fotka – to byly Alanovi přesně tři měsíce.
Na to, co přijde po narození dítěte Vás nikdo nepřipraví. Jste zvyklí na nějakou denní rutinu, máte nějaké zvyky a rituály a najednou je úplně všechno jinak. číst více…
„Nic nezvládnete“, vaši doktoři

Po návratu z Anglie, kde se i domácí porody berou jako úplně běžná věc, mi chvíli trvalo si zvyknout na ty naše lékařský poměry. Všude se čeká, všichni jsou nepříjemní a už od začátku blbě naladění. Nejhorší ze všeho ale byly negativní soudy.
Malé velké vzpomínky

Můj život byl už od dětství plný nejrozmanitějších zážitků, cest, divadel a dalších velkolepých událostí. A na všechny mám moc hezké vzpomínky. Ale na co vzpomínám nejradši a co mi vhání slzy do očí jsou úplně obyčejné, běžné a každodenní maličkosti, které mi v dané době nepřišly vůbec ničím zajímavé. Až postupem času je vnímám s magickou nostalgií.
Proč si to děláš těžší, holka?

Fotka 5 generací, Alánkův prapraděda a praprababička.
…ptala se mě babička a kroutila nevěřícně hlavou. Proč používáš látkové pleny, které vyžadují tolik práce, když jsou dneska tak vychytaný jednorázovky? Proč to miminko pořád taháš? Rozmazlíš ho. A proč ho nosíš v šátku? Už se ho nezbavíš. Nedopovídej na každý jeho pláč, staneš se jeho otrokem… číst více…
Všude dobře, doma nejlíp!

Něco na tom pořekadlu přeci jen bude. Strašně jsme se na život v zahraničí těšili. A ještě navíc v Anglii, to je přeci každého sen. číst více…
Proč zase brečíš?

Vždycky jsem se moc těšila, až jednou budu těhotná. Jak budu dokumentovat rostoucí bříško a užívat si nákupy výbavičky na miminko. A taky až mě bude každý pouštět sednout v autobuse nebo tramvaji. No, a bylo to zase všechno trochu jinak.
P.S. Jsem těhotná

Ten večer, co jsme zjistili, že čekáme miminko, utekl hrozně rychle. Najednou tu bylo ráno. A já byla pořád těhotná. A vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. V Praze bych šla asi na gyndu a nechala si těhotenství potvrdit, ale co v Brightonu? číst více…

