Alánek spí a já se kromě práce těším novými věcmi na miminko. Začala jsem brzy, ale těším se, že se snad díky tomu vyhnu shánění věcí na poslední chvíli, v zimě, s velkým břichem a zkouškami na krku. 

A tak jsem si udělala několik seznamů, protřídila věci, které jsme schovávali po Alánkovi a začala s novými nákupy. Tentokrát přesně vím, co chci, co jsem používala, co mi přišlo vhod a co naopak pořizovat nebudu. Pamatuju si, jak jsem tenkrát s Alanem v břiše seděla dlouhé hodiny nad doporučenou výbavičkou a lámala si hlavu s tím, zda to všechno opravdu nutně potřebuju. Nakoupila jsem tehdy třeba tunu dupaček, protože miminka přeci dupačky nosí, abych pak zjistila, jak je to při nošení v šátku nepraktické.

Teď už jako ostřílená matka jdu jen po tom, co jsem opravdu využila. A jsem ráda, že jsme spoustu věcí schovali a můžu tak už jen dokoupit pár drobností pro radost, což velmi oceňuje moje minimalistické já. Na druhou stranu už se prostě nemůžu dočkat toho, až si odškrtnu poslední věc a bude zbývat “už” jen to nejdůležitější. <3