Letadlem s ročním miminem

Přiznám se dopředu, že jsem se letu s Alánkem docela bála. Občas má totiž chvíle, kdy nevydrží na jednom místě a chce se plazit, chodit, prostě objevovat svět po svém. Děsila jsem se toho, že strávíme celý let procházením v uličce a vzlet/přílet okořeníme hysterickým řevem. (Pokračování textu…)

Brighton – Den osmý

Poslední den. Zítra ráno letíme. Strašně to uteklo a my už teď přemýšlíme, kdy se sem vydáme znovu. Zřejmě to ale nebude dřív, než za několik let… (Pokračování textu…)

Brighton – Den sedmý

Dnešní post bude celý o Alánkovi. O tom, jak zvládá cestování, cizí zemi, a celodenní procházky. Proč? Protože dneska je T celý den v pražírně, kde si domluvil takovou vzpomínkovou směnu – a taky chce klukům revanžovat to kafe zadarmo, co tady všude dostáváme :), a tím pádem jsme s Alánkem celý den sami. A taky proto, že dnes jsou to přesně dva roky, co k nám ta malinká dušička přišla… (Pokračování textu…)

Brighton – Den šestý

Už jsme tu skoro týden a i když už jsme stihli navštívit vše, co jsme chtěli, mám pocit, že to pořád nějak nestačí. Léto v Brightonu je totiž skvělé, zvlášť když nám navíc vychází i to počasí. O víkendu přijíždí do města spoustu lidí z Londýna, v centru se zavřou některé ulice a probíhají různé trhy, restaurace vyndají stoly na silnici a celé město je ještě rušnější, než normálně. (Pokračování textu…)

Brighton – Den pátý

Dnes byl v Brightonu pravděpodobně nejbarevnější den v roce. Proč? Protože byla Brighton Pride. A zatímco u nás je to poměrně malá akce, tady se jí přijelo zúčastnit třista tisíc lidí. A to hlavně proto, že samotný Brighton je známý svou tolerancí k jakýmkoli menšinám. (Pokračování textu…)