Každá mamá mi dá nejspíš za pravdu, když napíšu, že láska k dítěti je naprosto bezmezná a že udělat pro svoje děti první poslední je prostě samozřejmost. Znamená to ale postavit zájmy dítěte na první místo? Tedy i před svoje vlastní? (Pokračování textu…)
Nedávno vyšel na netu článek s cestovatelkou, kterou nezastavilo v prozkoumávání různých částí světa ani mateřství. S malinkým miminkem se vydávala i do tzv. zapovězených zemí – Afriky, Asie, Jižní Ameriky a prostě cestovala dál jako by se nechumelilo. Z diskuze pod článkem jsem měla těžkou hlavu ještě několik dnů poté…
Po Novém roce mě kromě zkoušek čekalo i pár nepříjemných situací, díky kterým jsem si aspoň utříbila, kam chci v tomhle roce směřovat. Jednou z nich byla další nemoc. A tak jsem už počtvrté tuto sezónu léčila rýmu, kašel, nachlazení nebo virózu nebo co to vlastně bylo a přemýšlela jsem, čím to je. Proč mám tak slabou imunitu, že chytnu snad všechno, co kolem mě jen proletí? (Pokračování textu…)
Ačkoli mám Vánoce obecně spojené s mnoha krásnými zážitky, pohádkami, cukrovím, atmosférou, několikrát byl Štědrý den mým snad nejhorším dnem v roce. Třeba když jsme s bráchou místo vysněné televize dostali pytel uhlí, nebo když jsme na Štědrý večer mrzli v zimě před babiččiným bytem, protože nefungovaly zvonky. (Pokračování textu…)
Dítě, domácnost, škola,.. a blog. Možná je toho opravdu moc a možná je zbytečné se u toho všeho ještě zabývat něčím tak nedůležitým jako je blogování. Já ale na otázku proč bloguju mám kromě mnoha nepodstatných odpovědí i jednu podstatnou! (Pokračování textu…)
