Dvouleťák aneb co mi přineslo mateřství

Alánek v sobotu oslavil svoje druhé narozeniny. Oslavil je tedy hlavně už před týdnem, kdy jsme měli rodinnou oslavu. Teď jsme to pojali komorně, nicméně Alánek si to užil taky. A to je nejdůležitější. (Pokračování textu…)

Můj cíl je být šťastná

Vždycky jsem měla nějaký životní cíl. Něco, čeho jsem v budoucnu chtěla dosáhnout, k čemu jsem se upínala a co mě motivovalo. Nejdřív to bylo stát se mistryní republiky v Kickboxu, potom dostat se na vysokou, stát se novinářkou a psát ideálně do Lidovek. (Pokračování textu…)

Dítě na prvním místě (a nebo posledním?)

Každá mamá mi dá nejspíš za pravdu, když napíšu, že láska k dítěti je naprosto bezmezná a že udělat pro svoje děti první poslední je prostě samozřejmost. Znamená to ale postavit zájmy dítěte na první místo? Tedy i před svoje vlastní?  (Pokračování textu…)

Na rande

V prvních týdnech a měsících po Alanově narození jsem častrokrát měla pocit, že už nikdy nebudu sama. Že už nikdy nepůjdeme s T společně do kina, divadla nebo na kafe, že prostě skončilo období MY DVA a začalo období MY TŘI. (Pokračování textu…)

Všechno je to v naší hlavě

Nedávno vyšel na netu článek s cestovatelkou, kterou nezastavilo v prozkoumávání různých částí světa ani mateřství. S malinkým miminkem se vydávala i do tzv. zapovězených zemí – Afriky, Asie, Jižní Ameriky a prostě cestovala dál jako by se nechumelilo. Z diskuze pod článkem jsem měla těžkou hlavu ještě několik dnů poté…

(Pokračování textu…)