Kdyby mi někdo před třemi lety, když jsem začínala studovat řekl, že na promoci se mnou půjde můj manžel a syn, klepala bych si na čelo, že se asi zbláznil. Ne že by to nebyla krásná představa, nikdy bych tomu ale nevěřila.
A přesto jsem včera měla promoci, kde jsem byla s T a Alanem. Vzhledem k tomu, že bych ráda dostudovala minimálně ještě magistra, jsem to nebrala nijak moc vážně. Zároveň jsem si to ale chtěla hlavně užít. Za tu práci, co jsem udělala, ten čas, který jsem tomu věnovala, i když to nebylo vždycky lehký. Hodiny a hodiny nad učením, s Alanem na břiše, po probdělé noci. (Pokračování textu…)