Tak už máme zase ty internety

Už nikdy se nechci stěhovat. A pokud ano, musí být v novém bytě všechno hotové, aby člověk jen přijel s krabicema a všechno si během dvou dnů vybalil. Teď jsme se totiž přestěhovali do bytu bez pračky, lednice, kuchyně, skříní a podlahy v předsíni. A nebyla to vůbec prdel.

A tak už asi deset dní nedělám nic jiného, než že vybaluju, přerovnávám, uklízím a znova přerovnávám. Naštěstí máme už dva dny pračku, tři dny lednici a od včerejška hotovou kuchyň. A tak zbývá už jen poseldních pár kusů nábytku a bude hotovo. Už se tak těším! A konečně nám zapojili internet!!!

Člověk si ale v těchto chvílích mnohem intenzivněji uvědomí, jak je šťastný za to, co má. Že si může vyprat, uvařit, má doma teplo. Je to pro nás něco, co považujeme za tak samozřejmé, že si ani neuvědomíme, že ne všichni mají takové štěstí jako my. A tak jsem teď tolik vděčná za tyhle běžné, ale přece tak důležité nesamozřejmé samozřejmosti. Za domov.

Ještě bude trvat, než to tu dáme do té útulné a hotové kupy. Ale to už bude radost a zábava.

Tak jsem konečně zpět. Krásný Nový rok!

Zabalili jsme svůj život do krabic

Nejhorší možné načasování, ale někdy si prostě člověk nevybere. Přes svátky se stěhujeme. Místo voňavého cukroví máme tak byt provoněný akorát prachem a papírem. Na Vánoční atmosféru zatím není místo. (more…)