Za to přece můžu já

Alan se s každým novým dnem stává stále více klukem a stále méně miminkem. Občas si až říkám, jak je možné, že se to miminko úplně ztratilo? Jenže ono zdání klame. A tak ač mám doma opravdu už velkého chlapáka, který si umí říct, co chce a co nechce, a každý den mne překvapuje novými dovednostmi, pořád mu je „jen“ rok a třičtvrtě. Dneska přesně. (Pokračování textu…)

Žádný režim nechceme! Ale…

Režim. Slovo které nedá spát snad žádné novopečené mamince. Zavádět režim? Nebo ne? A co to vlastně režím je? V chytrých knížkách o mateřství se dozvíte, že bez režimu malé miminko nemůže fungovat. Já jsem ale byla zásadně proti. (Pokračování textu…)

Mami, věnuj se mi!

Posledních pár týdnů pro nás bylo dost atypických. Neměla jsem školu, a kvůli zkouškám a nemocím jsme byli prakticky pořád jenom doma (když nepočítám procházky po okolí). A hrozně jsme si to užívali – najednou byl na všechno čas, všechno jsem stíhala, doma uklizeno, nakoupeno, navařeno, napečeno. Přesně kvůli tomuhle jsem se těšila na zimu. (Pokračování textu…)

Vychováš si mamánka!

Ještě než se Alan narodil, věděla jsem, jak o něj budu pečovat. Načetla jsem spoustu knih, článků a diskuzí a ujasnila si, co pro něj bude to nejlepší. Po narození to nakonec bylo všechno trochu jinak, víceméně mi však spousta věcí zůstala. Třeba společné spaní. Nebo nošení. (Pokračování textu…)

Přestaň, nesmíš, nedělej

Začíná nám doma docela náročné období. Alan už totiž není žádné miminko, a tak pomalu ale jistě končí doba, kdy vůbec nerozuměl tomu, co mu říkáme, potřeboval jen pochovat, přebalit a nakojit a ke štěstí mu stačila trocha pozornosti. Teď přichází doba, kdy musím začít vychovávat. (Pokračování textu…)