Přestaň, nesmíš, nedělej

Začíná nám doma docela náročné období. Alan už totiž není žádné miminko, a tak pomalu ale jistě končí doba, kdy vůbec nerozuměl tomu, co mu říkáme, potřeboval jen pochovat, přebalit a nakojit a ke štěstí mu stačila trocha pozornosti. Teď přichází doba, kdy musím začít vychovávat. (more…)

Když je všechno špatně

Dneska jsme jeli s Alánkem ráno metrem a naproti nám seděla paní ve středních letech. Byla dobře oblečená, načesaná, upravené nehty a v ruce čerstvou kávu – finanční tísní rozhodně netrpěla. Pořád se tak zamračeně koukala na vše kolem, bez náznaku úsměvu, bez zájmu. Když pak neznámý hlas oznámil, že je přestup na muzeu uzavřený a že musí lidi jet o stanici víc a pak se vrátit, vybouchla vzteky. Co si to jako dovolujou, vždyť tohle nemůžou a ona přijde pozdě!

(more…)

Chtít stihnout všechno…

Nevím, zda je to tím, že jsem Vodnář, nebo tím, jak jsem byla vychovaná, ale vždycky jsem měla strašně moc zájmů. Od sportu, hudby, knížek a školy, po cestování a gastronomii. Jako malá jsem vyzkoušela snad deset různých sportů a pět hudebních nástrojů, než jsem zůstala u klavíru a kickboxu.  (more…)

Hazard se zdravím nebo jen objevování světa?

Nedávno mne kamarádka přivedla na zajímavé téma – co ještě dítěti dovolit při jeho objevování světa a kde začíná hranice případného nebezpečí? Sama jsem nad tím do té doby vůbec nepřemýšlela a řídila jsem se vlastně jen svou intuicí. (more…)

O létu

Miluju léto. Je teplo, svítí sluníčko, všude je spousta čerstvého ovoce a venku se dá být až do desíti. Tak jsem si řekla, že si tohle léto konečně užiju – to minulé byl Alan malinký a navíc jsem se učila na státnice, to předtím jsme zase byli v Brightonu a pořád jsme jen pracovali.
(more…)