Už když jsem čekala Alana, měla jsem silné těhotenské nevolnosti. Pamatuju si, že jsem tehdy byla několik týdnů fakt na umření, nebyla jsem schopná toho moc pozřít a jídlo se pro mě stalo noční můrou. Marně jsem v Anglii sháněla obyčejný český rohlík, na který jsem měla strašnou chuť a který jsem samozřejmě nesehnala…

Zajímavé je, že to, co něco z toho, co mi pomohlo tehdy, se mi v tomto aktuálním těhotenství neosvědčilo. A protože rad jsem přečetla hodně, řekla jsem si, že zkusím sepsat, co se mi osvědčilo, poprvé i podruhé, třeba to někomu pomůže 🙂

Jíst často a pravidelně

Tohle byla v obou případech alfa omega. Když jsem měla v žaludku aspoň něco, nebylo mi tak strašně zle. V prvním těhotenství mi nejvíce pomáhaly jablka, knackebroty se šunkou a suchá rýže, jedla jsem to napřeskáčku klidně co půl hodiny, samozřejmě po malých porcích. A jak jsem neustále udržovala žaludek aspoň trochu plný, pocit nevolnosti nebyl tak výrazný.

Tentokrát jsem jedla taky hodně ovoce, rohlíky, piškoty, těstoviny, většinou suché, bez omáčky. Pořád. Každých pár minut jsem měla něco v puse a když jsem překonala ten prvotní pocit na zvracení při pozření nějakého jídla, bylo mi pak mnohem lépe.

Často se píše sníst něco malého ještě před tím, než člověk vstane ráno z postele. To mi pomohlo poprvé, tentokrát mi stačilo si dát něco až po chvíli a nejdřív se hodně napít…

Hodně se hýbat

Další z věcí, která mi pomohla vždycky. I když na to člověk nemá ani sílu, ani náladu, a nejraději by potichu trpěl v posteli, vždycky se mi ulevilo, když jsem vyrazila ven. Klidně se jen projít pomalým tempem kolem bloku, nadýchat se trocha vzduchu a přijít na jiné myšlenky. Tehdy jsem se často trápila doma, protože byl podzim, pršelo a mě se nikam nechtělo, tentokrát jsme s Alánkem vyráželi na krátkou procházku každý den, a to i přes to, že jsem občas fakt neměla sílu. Jenže jakmile jsme byli venku, všechno bylo lepší, mě bylo líp a fakt mi to pomohlo.

Doplňky stravy, zázvor, probiotika

Na trhu je spousta různých tabletek, prášků a já nevím čeho všeho ještě, co má s ranní nevolností pomoci. V Anglii mi opravdu pomáhal zázvorový čaj, tentokrát jsem na něj vůbec neměla chuť. Ale měla jsem zázvor přidaný v nějakých kapslích pro nastávající maminky, spolu s probiotiky a možná i proto to bylo o chlup lepší, než tehdy a nemusela jsem třeba jíst hned po probuzení. Ale nevím, to samozřejmě nikdo nezjistí. Každopádně zkusit se to dá 🙂

Sea bands

U nás naprosto neznámá věc, v Anglii mi ji poradila moje miovaná midwife. Jsou to akupresurní pásky na ruku, které se používají třeba když se lidem dělá špatně v autě/na lodi, ale právě i v těhotenství. Tenkrát mi moc pomohly, vždycky, když jsem je měla, bylo mi mnohem líp (ale nečekejte úplný zázraky, nevolnost jsem cítila stejně, jen jsem neměla tak nutkavé pocity na zvracení a nemotala se mi hlava). Tentokrát jsem je taky vytáhla a když jsem musela někam na delší dobu, zachránily mě, protože když jsem nemohla během třeba hodiny jíst, udělalo by se mi fakt hodně zle. S nimi na ruce jsem cítila, že to zvládnu. Dají se koupit třeba přes Amazon (klik).

Hodně pít

To byla jedna z věcí, který jsem v Anglii dost zanedbávala, a tentokrát jsem cítila, že mi to fakt pomáhá. Nepila jsem teda jenom vodu, občas jsem si koupila džus, někdy i třeba zázvorovou limonádu nebo tak něco, ale fakt jsem se snažila do sebe ty dva litry denně dostat. A pomohlo to. Nejhorší pro mě bylo vždycky se přinutit to vypít, zvlášť když šlo o vodu. Ale dělala jsem si třeba i slabý černý čaj s medem, a to už šlo mnohem líp 🙂